Institut samostatnosti

Krok č. 1: Jak na osobní rozpočet

Když si chceme udělat pořádek ve financích, a třeba se naučit i lépe hospodařit, tak nejdřív musíme zjistit, kolik vlastně (ne)máme, a to vytvořením rozpočtu, kde si vypíšeme příjmy a výdaje. Jak na to?

Příjmy

Vypište si všechny vaše příjmy za posledních 6-12 měsíců (pokud máte stále stejný nebo téměř stejný příjem, tak stačí i jeden měsíc), pokud nemáte stejnou částku každý měsíc, udělejte si i poznámku, jaká minimální částka byla za tuto dobu, se kterou můžete počítat. Pokud jste podnikatel, tak sám/sama víte, jaký máte příjem, jestli je v některých měsících výrazně vyšší nebo naopak výrazně nižší, zvažte jestli budete počítat s nejnižší částkou nebo průměrem. Kromě pravidelných příjmů (typicky plat, mzda, dávky, výživné, příjem z podnikání,…) nezapomeňte i na ty nepravidelné (13. plat, dividendy, případně i prodej přes bazar nebo brigády,…).

Výdaje 

Vypište si výdaje za poslední alespoň 3 měsíce, ideálně za 6 měsíců (pokud všude platíte kartou, tak koukněte na výpis z banky, jestli ne, tak si vypište, co můžete a zbytek začněte sledovat a zapisovat od teď) a nezapomeňte i na ty, které platíte jen jednou ročně a rozdělte si je do následujících kategorií:

    1. Pravidelné nutné výdaje: nájem/hypotéka, energie, internet, mobil, výživné, splátky, daně, povinné ručení a podnikání (sociální, zdravotní, webové stránky, softwarové licence, …)
    2. Pravidelné výdaje za pohodlí (dá se bez nich přežít): knihovna, předplatné (Netflix, Spotify, …), pojištění (zahrnout pojištění do nenutných výdajů může být do budoucna problém, protože bez pojištění můžou přijít větší potíže, ale pokud budete mít na výběr mezi pojištěním a jídlem nebo 15km cestou do práce pěšky, tak je rozhodnutí jasné a pojištění půjde stranou, ale povinné ručení musí zůstat mezi nutnými platbami) a spoření zařaďte také do této kategorie
    3. Nutné výdaje: jídlo, drogerie, léky, doprava (nafta, dálniční známka, servis, MHD,…) X jídlo, které objednáváme nebo jíme v restauraci a platby za taxi, bych do této kategorie nedávala, bez toho se přežít dá 😉
    4. Výdaje za pohodlí: oblečení, boty, kadeřnice, elektronika, dovolená, dárky, knížky, kroužky, zubař, zvířátka, páteční pařby, terapie (tady záleží na tom, jak je pro vás důležitá, pro spoustu lidí může patřit do kategorie Nutné výdaje.
Vaše finanční cíle

Vypište si své finanční cíle a kolik na ně dáváte nebo chcete dávat měsíčně. Jestli jste nad nimi ještě nepřemýšleli, tak koukněte sem

Nevíte, jak přesně si vše vypsat? 

Bojíte se, že se v tom pak nevyznáte?

Právě pro Vás tu mám Pomocníka s osobní rozpočtem:

A teď je čas počítat

Sečtěte všechny příjmy na jedné straně a všechny výdaje na druhé, jednorázové roční příjmy i výdaje vydělte 12 měsíci, co platíte čtvrtletně nebo pololetně také přepočítejte na měsíce.

Jsou různé přístupy, jak by měly být rozdělené výdaje

  • Mě se líbí 3:2:1 tedy 3 díly spotřeby, 2 díly spoření a 1 díl na charitu.
  • Velice často je zmiňované Pravidlo 10-20-30-40, které využívá i Partners:
      • 10 % vašich příjmů si odkládejte stranou jako krátkodobou rezervu, ke které máte vždycky přístup. 
      • 20 % slouží k tvorbě a ochraně dlouhodobého majetku (spoření na stáří, pro děti). 
      • 30 % by pak mělo padnout na veškeré náklady spojené s bydlením.
      • A 40 % je vaše volná spotřeba, se kterou si můžete užívat život.
  • Pokud máte nepravidelné příjmy, tak pro vás může být i zajímavá varianta, kde si příjem dělíte na procenta: třeba 50% domácí rozpočet, 10% spoření na dovolenou, 20% na tvorbu rezervy, 10% na důchod, 5% spoření na nové auto a 5% na zábavu. Případně si určit pevnou částku, kterou potřebujete na domácnost a zbytek rozdělit dle procent.

Je na vašem rozhodnutí, jaký přístup zvolíte, nebo si vytvoříte jiný, ale dokud máte co jíst, tak aspoň 10% na spoření by mělo být zachováno.

Jak vám to vyšlo?

Varianta A: příjmy jsou vyšší než výdaje: HURÁ, gratuluji, teď se podívejte, jestli se vám takový rozpočet líbí, nebo byste chtěli některé položky snížit nebo naopak navýšit. Také se zamyslete, jestli si plníte své finanční cíle, nebo které si chcete začít plnit, a doplňte si je do tabulky.

I když mám tušení, že to dopadlo spíše takto:

Varianta B: příjmy jsou stejné nebo dokonce nižší než výdaje: JEJDA, je potřeba s tím něco udělat:

Nejjednodušší možnost je snížit výdaje
  1. Začínáme pohodlím: Opravdu potřebujete předplatné? Musíte každý pátek propít 2 000 Kč? Je nutné kupovat každý měsíc 5 nových kousků oblečení? Kolik ušetříte, když necháte auto doma a budete jezdit MHD? Co když letos nepojedete k moři, ale jen na Mácháč, nebo vynecháte jeden festival?
  2. Je potřeba projít pravidelné platby, jestli se na nich nedá ušetřit: Můžete ušetřit vodu nebo elektřinu? Nestačil by vám nižší tarif na mobil? Rozhodně se podívejte, jestli konkurence nenabízí lepší cenu za stejné služby: mobil, internet, energie, pojištění, splátky, … S finančními produkty se neváhejte obrátit na finančního poradce.
  3. Podle toho o kolik to (ne)vyjde je určitě fajn zvážit změnu bydlení: ne vždy je chytré se hned stěhovat do levnějšího, protože zase budete potřebovat kauci, možná nábytek, pravděpodobně aspoň jeden měsíc platit dvoje nájemné, … Ale jestli je tam velký rozdíl, tak na bydlení se většinou dají ušetřit tisíce. Případně jestli máte velký byt, tak můžete poptat spolubydlící, možná máte možnost vrátit se k rodičům (aspoň na čas než si zlepšíte situaci, většinou je to lepší než zůstat bez domova).
  4. Pak přichází na řadu další snižování výdajů: začínáme od nejméně důležitého: zábava, dárky, … přes omezování toho, co jde: nové boty koupíme až když se staré rozbijí, hledáme akce na jídlo, … až se dostaneme k důležitým platbám: nejdříve přestáváme spořit, pojištění přestáváme platit až naposled.

Pro každého je hranice „snesitelnosti“, jak se dá žít, někde jinde, někdo bude raději jen sedět u počítačových her nebo v knížkách a nebude utrácet ani pořádně za jídlo, aby se nemusel namáhat. Někdo si naopak tu kadeřnici nebo výlety na motorce neodpustí a raději začne ihned řešit druhou stranu naší rovnice:

Zvyšování příjmů 

To může mít také pro každého jinou podobu, tady už není úplně jasný postup, záleží na vás, jaké máte možnosti a jaké využijete příležitosti:

  1. Požádejte o zvýšení mzdy (ve státní sféře to jen tak možné není, tam se musí čekat na plošné zvyšování nebo hodnocení, ale u soukromníků je to často jediný způsob, jak dostat přidáno, a taky je to ta nejmenší akce, kterou můžete pro zvýšení příjmu udělat)
  2. Změňte zaměstnání nebo třeba jen pozici
  3. Najděte si brigádu
  4. Začněte podnikat
  5. Půjčujte vlastní majetek (carsharing, pronájem pokoje, půjčuje se i pracovní nářadí,…)
  6. Prodejte vlastní majetek (pokud nemáte nevyužívanou nemovitost, tak vám to dlouhodobě pravděpodobně nepomůže, ale jako krátkodobá finanční injekce to může pomoct než přijde první/vyšší výplata nebo rozjedete podnikání)
  7. Požádejte o zvýšení výživného
  8. Požádejte o dávky na Úřadu práce: pro někoho je problém jít zažádat, ale každý má právo podat žádost, nenechte se odbýt s tím, že na to stejně nemáte nárok. Kdyžtak pošlete žádost poštou, datovkou nebo ji podejte přes klientskou zónu MPSV, to nemůžou nepřijmout, a když bude něco chybět, tak se ozvou 😉. Jestli chcete mít aspoň trochu představu, na co nárok máte a jestli nebudete plýtvat vlastními silami, tak zkuste kalkulačku na sociální dávky. Přídavky na děti jsou taková první dávka, na kterou má nárok relativně dost lidí, hned za ní je příspěvek na bydlení. Pokud budete mít nárok aspoň na jednu z těchto dávek, tak se pak zeptejte na úřadě, jestli vám můžou ještě s něčím pomoci.
  9. Pořád to nestačí? Tak je čas vyhledat odbornější a cílenější pomoc: podívejte se po neziskovkách ve vašem okolí, které mají služby, které by vám pomohli. Celorepublikově určitě funguje Charita nebo Člověk v tísni.
A co s tím? Do praxe tudy.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *